Je Babiš podvodník a lhář?

Zdroj: svobodneforum.cz

Vicepremiér a ministr financí Babiš se v rámci projektu Čapí hnízdo dopustil zřejmě nejen podvodu dotačního, nýbrž i účetního.

Firma, která obdržela dotace na projekt „Čapí hnízdo“, byla od svého vzniku v roce 1995 až do počátku roku 2008 plně ovládána společností ZZN AGRO Pelhřimov a přinejmenším od roku 2000 do října 2007 neměla žádné zaměstnance. Tato mateřská společnost i tato její dcera sice v průběhu let měnily svou právní formu i názvy, to však není podstatné. V roce 2005 rozhodl většinový vlastník ZZN AGRO Pelhřimov, dnešní ministr financí Babiš (resp. jím zcela ovládaná a vlastněná společnost AGROFERT HOLDING) o vypořádání minoritních akcionářů. Nejpozději od roku 2005 byl tedy  Babiš jediným vlastníkem pozdější Farmy Čapí hnízdo.

Od roku 2008 až do konce roku 2013 byli její akcionáři kvůli absurdnímu, impotentnímu českému právu nejasní. V roce 2013 ji opět zcela ovládl Babiš a od začátku roku 2014 se Farma sloučila s Babišovou společností IMOBA. To je velmi zvláštní. Babiš zřejmě neměl možnost koupit si pouze majetek firmy, a koupil si proto celou firmu (čili její akcie), včetně jejího názvu a oprávnění podnikat. Hned poté se však rozhodl, že si Farmu ponechá natrvalo, a nemá proto smysl držet ji jako samostatnou společnost s vlastními akciemi (když už nechce tyto akcie do budoucna nikomu prodávat). Proto Farmu začlenil do jiné svojí společnosti, která je důležitá pro jeho podnikání a které se tedy jistě nebude zbavovat.

Proč se však zbavoval akcií Farmy, kterou tak mohl natrvalo ztratit, když si ji o pár let později koupil a dokonce se rozhodl ponechat si ji natrvalo? Vydělal na tom? Kdeže. Alespoň ne, pokud jde o podnikatelskou činnost samotné Farmy (mohl vydělat nanejvýš na úkor podnikatelů, kteří si od něj Farmu na čas koupili).

V prosinci 2007 udělal z pozdější Farmy akciovou společnost, takže musel zvýšit svůj vklad do společnosti z původních 100 tisíc korun na dva miliony. Na přelomu let 2013 a 2014 však již byla reálná hodnota této společnosti pouze asi 350 tisíc korun. Babišova počáteční investice byla tedy z větší části promrhána.

Vzhledem k tomu, že Farma prováděla v inkriminovaných letech, kdy ji Babiš nevlastnil, činnosti, které nebyly pro Babiše překvapivé, a dokonce na ně půjčoval peníze, a vzhledem k tomu, že ani Babišova společnost IMOBA (se kterou se Farma později sloučila) za tu dobu nijak zásadně nezměnila své aktivity, nemohl zvolit Babiš pozdější opětovný nákup Farmy kvůli nečekaně odhaleným možnostem vzájemných synergií. Proč si tedy Farmu znovu koupil?

Pravděpodobnou variantou je, že to dočasným vlastníkům slíbil, tedy že se jednalo o dohodnutý fiktivní prodej s pozdějším zpětným odkupem. Možnou variantou také je, že se Farma dostala během výstavby a prvních let provozu Čapího hnízda do nečekaných potíží (což je z pohledu trhu pravděpodobné), bylo proto nezbytné ji levně (tedy nevýhodně) prodat. A Babiš se nabízel jako nejvhodnější investor, protože Farmu dobře znal (nejprve ji vlastnil a poté na její aktivity ve velkém půjčoval peníze).

V roce 2009, kdy proběhla většina projektu, neměla Farma Čapí hnízdo vůbec žádný pozemek (a to ani např. pro své zázemí – kanceláře apod.) a ani žádné dokončené budovy. Kde tedy stavěli Čapí hnízdo? Podle své výroční zprávy si pronajímali pozemky a také nějaké budovy. Hádejte od koho. Správně, od Babišovy společnosti IMOBA (té, se kterou se pak v roce 2014 Farma sloučila), jak navíc potvrzují i mnohá média odvolávající se na historické údaje z katastru nemovitostí.

Přitom ještě v říjnu 2007 (a ani např. na konci roku 2006) neměla Farma vůbec žádný pronajatý majetek. Čapí hnízdo tedy bylo stavěno za přispění dotací na pozemku Babiše. Proč do Čapího hnízda neinvestoval přímo Babiš? Důvodem mohly být jednak podvody (dotační a další), jednak daňová uznatelnost úroků (resp. obecně daňové důvody).

Pan ministr nyní tvrdí, že o okolnostech výstavby Čapího hnízda nic neví. Ve skutečnosti byl v inkriminovaném roce 2009 předsedou představenstva společnosti IMOBA, takže o těchto smlouvách o pronájmu pozemků a jejich zastavění, financovaných navíc z jeho půjček, vědět musel (tedy pokud se aspoň trochu věnoval řízení společnosti a své povinnosti nepřenášel na jiné, např. na svoji přítelkyni, která byla ve stejné době členkou představenstva). Další společnost patřící panu Babišovi, AGROTEC, v té době pronajímala Farmě osobní automobil.

Pan Babiš vedl jako předseda představenstva svou společnost IMOBA až do začátku roku 2014, tedy i v době, kdy si IMOBA koupila veškeré akcie Farmy, a tak ji pan Babiš znovu ovládl. Farma také podle své výroční zprávy provedla určitá vylepšení (tzv. technická zhodnocení) na budovách Babišovy společnosti IMOBA.

Ať už prováděl následné odpisy těchto technických zhodnocení a snižoval si tak základ daně kdokoli, není takové počínání pro krátkodobé (několikaleté) nájemní vztahy obvyklé. Nájemník nemá žádný zájem na vylepšování budov svému pronajímateli, ledaže by je chtěl v rámci nájemního vztahu následně dlouhodobě využívat a nepočítal s tím, že bude nucen již v roce 2013 vlivem nepříznivých okolností celou společnost prodat (shodou okolností právě tomuto pronajímateli). Popřípadě by se mohlo jednat o dodavatelsko-odběratelský vztah, v rámci kterého by dodavatel (Farma Čapí hnízdo) využíval jako nájemce budovy, na kterých zároveň provádí stavební práce pro zákazníka (Babišovu firmu). Takový postup by však byl také krajně nezvyklý.

Až do sloučení se společností IMOBA si Farma žádné pozemky nekoupila. Po celou dobu je měla pronajaté včetně pozemku, na němž vystavěla Čapí hnízdo, přičemž přinejmenším do konce roku 2010 (ale zřejmě po celou dobu až do zmíněného roku 2013, popř. 2014) byly tyto pronájmy od společnosti IMOBA.

Obchodní propojení mezi těmito společnostmi bylo před jejich sloučením a ovládnutím Farmy Babišem neuvěřitelné. Farma dlouhodobě dlužila společnosti IMOBA zhruba 570 milionů korun, z toho přes 400 milionů by mohla představovat případně nesplacená půjčka na Čapí hnízdo, kterou Babiš poskytl Farmě, byť její tehdejší vlastníky neznal, jak uvedl pro časopis Respekt, ale nyní je zná, jak uvedl v televizi Prima.

Jedná se o dlouhodobě se valící dluhy za poskytnuté zboží či služby. Farma přitom měla před sloučením majetek v hodnotě asi 680 milionů korun, v naprosté většině financovaný z těchto dluhů (potažmo Babišem), a reálná hodnota (podnikatelský potenciál) Farmy byla k začátku roku 2014 vyhodnocena na výše uvedených pouhých asi 350 tisíc korun, tedy řádově tisíckrát méně, než činily dluhy Farmy vůči Babišově společnosti IMOBA!

Farma při tak vysokých půjčkách logicky musela předvídat ve velkém svou neschopnost splácet dluhy. Babiš jako hlavní věřitel tak mohl provést její „nepřátelské převzetí“.

Farma v roce 2013 evidovala zhruba 3,2 milionu korun nesplacených dluhů vůči dodavatelům (s prodlevou přes 180 dní), což však bylo méně než v roce předchozím. Babiš tedy zřejmě Farmě nabízel nižší úroky než např. banky. Jinak by si Farma někde půjčila peníze, aby mohla firmě Babiše tyto dlouhodobé dluhy splatit, pokud by jí ovšem byl vůbec někdo kromě Babiše za těchto okolností ochotný alespoň část této částky půjčit.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o charitativní projekt (Čapí hnízdo vzhledem k cenám svých služeb cílí na bohatší klientelu), byl Babiš ochoten půjčovat cizí společnosti Farma Čapí hnízdo obrovské sumy zřejmě za nízké úroky evidentně proto, že mu majitelé byli blízcí a už tehdy je znal.

Po odkupu Farmy společností Babiše si dotované Čapí hnízdo po právu odepisuje Babiš (resp. IMOBA). Tím si snižuje základ daně, resp. prohlubuje ztrátu. Dotace sice nejsou zahrnuty do účetní ceny Čapího hnízda, a tedy ani do odpisů, bez dotací určených pro menší podnikatele by však Čapí hnízdo nikdy nevzniklo.

Řada závažných indicií tedy téměř s jistotou nasvědčuje tomu, že prodej Farmy Čapí hnízdo byl dohodnut jako dočasný s pozdějším opětovným odkupem. Svědčí o tom i fakt, že ve vedoucích a kontrolních orgánech Farmy byli v inkriminované době blízcí příbuzní Babiše (popřípadě vlivní lidé z jeho koncernu Agrofert), jak upozornil týdeník Faktor S.  Babiš navíc sám v dokumentu „Český žurnál: Matrix AB“ od režiséra Víta Klusáka přiznal, že projekt Čapí hnízdo byl jeho nápadem.

Pokud by se to vyšetřovatelům podařilo například na základě výslechů některých známých účastníků tehdejších valných hromad Farmy prokázat, nejednalo by se tedy o podvod pouze dotační, nýbrž také účetní. Taková dohoda je totiž z hlediska účetního práva tzv. repo obchodem. Farma by tak po celou dobu zůstala v účetnictví Babišovy firmy IMOBA, a ta by jí tak mimo jiné nesměla poskytovat neobvykle výhodné úroky z jakýchkoli vzniklých dluhů či poskytnutých půjček. Jinak by totiž uměle prohlubovala svou už tak vysokou ztrátu z některých let a v důsledku by tím mohla poškozovat své věřitele.