vždy plné lží a přetvářky

Jak se krade Lovochemie? Podobně jako kdysi Agrofert….

Jak se krade Lovochemie? Podobně jako kdysi Agrofert….
Zdroj: svobodneforum.cz

Andrej Babiš rád pranýřuje polistopadový vývoj jako éru zlodějin a korupce. Tváří se přitom, jako by v té době v České republice nepodnikal a k žádnému majetku nepřišel. Způsob, jakým koncem devadesátých let získal Lovochemii, přitom opakovaně vyšetřovala policie. A otazníky kolem této kauzy zůstávají dodnes.

Čapí hnízdo není jediným stínem Babišovy minulosti. Ovládnutí Lovochemie, největšího domácího výrobce průmyslových hnojiv, je jeho prvním počinem, kterým expandoval do tuzemského chemického průmyslu. S jídlem rostla chuť a brzy následovaly další podniky Precheza, Deza nebo AliaChem. Za vlády Miloše Zemana se Agrofertu díky Babišovým kontaktům skutečně začalo dařit, přičemž do té doby nepatřil mezi nejvlivnější podnikatele.

Převzetí Lovochemie však neproběhlo bez problémů. Co se tehdy odehrálo?

V roce 1995 se stala většinovým vlastníkem této chemičky společnost Proferta, která od státu koupila 51 procent jejích akcií za půl miliardy korun. Kvůli tomu si musela vzít úvěr u IPB. Proferta měla dva tuzemské a jednoho zahraničního akcionáře – německou obchodní společnost BAGS.

O rok později do Proferty vstoupila Babišova společnost Agrobohemie, společný podnik Agrofertu a Unipetrolu. Agrobohemie zároveň skupovala na trhu i další akcie Lovochemie, a stala se tak současně jejím přímým menšinovým akcionářem.

Inkriminovaný moment nastal v roce 1998. Agrobohemie navýšila základní jmění o 250 milionů korun a získala v Lovochemii majoritu. Proferta se rozhodnutím představenstva přes nátlak německého spolumajitele BAGS navýšení nezúčastnila a zůstala jí v podniku minorita. Lovochemie tak byla začleněna do skupiny společností Agrofertu.

Problém spočíval v tom, že v té době byl Andrej Babiš předsedou představenstva všech tří klíčových firem Lovochemie, Proferty i Agrobohemie. Respekt tehdy Babiše označil za „stratéga převratu“ a dodal: „Během tří let uskutečnil Babiš trik, za který ho dnes vyšetřuje policie – s pomocí státního podniku Unipetrol se zbavil svého závazku u banky i německého partnera.“

„Celá Lovochemie je tunelizace“

Babiš následně Profertu poslal do likvidace. Poté skončila v konkurzu spolu s půlmiliardovým dluhem vůči IPB, ke kterému se Agrofert neznal.

Jak uvedla Česká televize v publicistickém pořadu Fakta (28. 1. 2002, „Česko-slovenský sen“): „Společnost Lovochemie, kterou zcela ovládá Babišova Agrobohemie, nemá v současné době ekonomické problémy. Půl miliardu za nákup akcií Lovochemie od státu jako nevymahatelnou uhradí konsolidační agentura, tedy daňoví poplatníci.“

Souboj o Lovochemii skončil tím, že společnost BAGS podala na Agrofert trestní oznámení. „Firmy okolo pana Babiše ovládly Lovochemii a my jsme zcela vypadli ze hry,“ prohlásil tehdy obchodní ředitel BAGS Jiří Šmejkal. „Pro nás je to typická tunelizace. Celá Lovochemie je tunelizace.“

Případem možného spáchání trestného činu zneužívání informací v obchodním styku se zabývala nejprve Služba pro odhalování korupce a poté litoměřická policie. Ta rozhodla, že věc odloží jako nedůvodnou. Své rozhodnutí ovšem poněkud nelogicky odůvodnila tím, že v průběhu konkurzu nedošlo k žádnému nezákonnému jednání, ačkoliv průběh konkurzního řízení s případem přímo nesouvisel.

Bradáčová: Věc byla odložena nezákonně a nedůvodně

Podruhé se případ dostal na stůl vyšetřovatelů v roce 2001 na základě stížnosti firmy BAGS. Tehdejší litoměřická státní zástupkyně Lenka Bradáčová policii napsala, že při majetkových změnách v Lovochemii mohlo být spácháno několik trestných činů.

„Jelikož jak v představenstvu společnosti Proferta, tak v představenstvu společnosti Agrobohemie byly v rozhodné době zastoupeny stejné osoby, mohlo by se jednat v tomto případě o naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužití informací v obchodním styku, nebo případně trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku,“ stálo mimo jiné v jejím dopise.

Policie prošetřovala i to, zda se Babiš, stojící v čele Agrobohemie, nechtěl transakcemi v Lovochemii a Profertě splacení půlmiliardového úvěru účelově vyhnout.

Bradáčová se ke kauze vyjádřila i v pořadu Fakta: „Ta věc jako by byla ukončena, ale je do ní přípustná stížnost, a ta stížnost byla podána. No a na základě této stížnosti já jsem vydala to usnesení, jímž jsem zrušila usnesení vyšetřovatele, jelikož se jednalo o to, že ta věc byla odložena nezákonně a nedůvodně. Pro něco jiného se provádělo šetření a něco jiného bylo odloženo.“

V případě prokázání trestného činu hrozilo pachateli 5 až 12 let odnětí svobody.

Záhadné druhé odložení případu

Kauzou se následně zabývalo Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, kam Bradáčová přešla a povýšila na pozici náměstkyně. Případ jí byl odebrán a následně došlo k jeho přesunu na Městské státní zastupitelství v Praze, kde jej policie koncem roku 2002 znovu odložila. Důvody jsou neznámé.

Mimochodem na jaře téhož roku vyplavaly na povrch problémy tehdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse, který byl obviňován ze střetu zájmů kvůli aktivitám jeho manželky Šárky. Vyšlo najevo, že spolupracovala s agenturou Františka Janečka GOJA, pro jejíž akce shání sponzory. Jednalo se vesměs o firmy, které měly zájem o prodej některých státních podniků. Mezi ně patřil i Agrofert. Babiš už tehdy patřil mezi osoby, s nimiž se Gross scházel, a jak podotkla MF DNES (8. 3. 2002): „Babišovi mohla taková známost přijít vhod i proto, že jej stále vyšetřuje policie kvůli případu ovládnutí společnosti Lovochemie“.

Týdeník Ekonom zase později o Babišovi napsal (2. 2. 2012), že „v pražských podnikatelských kruzích se lze například setkat se spekulacemi o jeho údajném napojení na některé příslušníky české justice. Konkrétně na prezidentku Unie státní zástupců Lenku Bradáčovou.“

Oba jakékoli nadstandardní vazby popírají. Šéf Agrofertu zároveň odmítl veškerou vinu a zpochybnil i kontakty s tehdejšími špičkami ČSSD.

Otazníky zůstávají

Jak Svobodné fórum zjistilo, Lovochemie nepatří mezi kauzy, které byly podrobeny přezkumu. Toto prověřování několika desítek starších případů bylo avizováno po nástupu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v roce 2011, tedy v době, kdy se na Lovochemii ještě vztahovala patnáctiletá promlčecí lhůta. Proč se do tohoto seznamu nedostala ani po nástupu Lenky Bradáčové na post pražské vrchní státní zástupkyně o rok později, také není jasné.

Lovochemie je dnes vlajkovou lodí chemické divize Agrofertu. S přehledem dostává nejvíce dotací ze všech domácích chemických podniků, a to i díky současnému ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO), který dříve působil jako její ředitel.

Klíčové otázky týkající se vyšetřování této kauzy zatím zůstávají nezodpovězeny. V každém případě však platí, že pokud dnes Babiš kritizuje predátorské způsoby polistopadového „matrixu“, nemůže vynechat sám sebe.

468 ad